Jak jsou české školy připravené na děti s odlišnými vzdělávacími potřebami? A jaké jsou nejčastější „nešvary“ v oblasti inkluze? To se dozvíte v rozhovoru s Ivou Janskou, která je předsedkyní neziskové organizace Spolu, z. s. Padly také otázky na aktuálně řešenou institucionalizaci asistentů pedagoga či na cíle a vize organizace, která se podle slov Ivy Janské nesnaží o to, aby se všechny děti bez rozdílu vzdělávaly v běžných školách, ale aby všichni dosáhli svého vzdělávacího maxima.
„Jako organizace věříme nejen ve společné vzdělávání, ale v otevřenou a inkluzivní společnost jako takovou. Jinak to ostatně v demokracii ani nejde. Určitě neprosazujeme, aby byly všechny děti vzdělávány v běžných školách. Stejně tak nevystupujeme proti speciálním školám. Spíše usilujeme o to, aby měly všechny děti možnost dosáhnout svého vzdělávacího maxima, a to bez ohledu na to, jestli se vzdělávají v běžné nebo speciální škole. A aby se vůči nim postupovalo podle nastavených pravidel. Tedy aby dostaly potřebnou podporu, na kterou mají ze zákona nárok, namísto toho, aby si je školy mezi sebou přehazovaly jako horký brambor. Kvalita vzdělání hraje klíčovou roli v dalším životě každého z nás. Bylo by tedy skvělé, pokud by rovné příležitosti ve vzdělávání nebyly jen proklamací vzdělávací politiky, ale také praxe.“
Celý rozhovor si přečtěte zde.