Praha 9.11. – Každý pátý rodič dítěte se vzdělávacím znevýhodněním se v České republice v posledních letech setkal s návrhem či požadavkem na odchod dítěte ze školy či třídy. Téměř polovina dětí s uvedenou zkušeností kvůli tomu školu skutečně opustila. Data z analýzy PAQ Research a možná řešení této problematiky byla dnes odborníky diskutována na kulatém stole senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pod záštitou senátora Jiřího Drahoše. Jak předcházet podobným situacím, zamezit snižování počtu asistentů pedagogů ve školách a výrazněji podpořit začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, diskutovali zástupci ministerstva školství, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, zástupci neziskové organizace Spolu, z. s. a mnoho dalších.
Diskutována byla představená data z nedávného šetření společnosti PAQ Research, který připravila pro neziskovou organizaci Spolu, z. s. Z nich kromě výše uvedeného vyplývá i to, že s požadavkem na přestup do jiné školy se nejčastěji setkávají děti s lehkým mentálním postižením (37 procent), poruchami chování a nezdravotními druhy znevýhodnění (obojí 34 procent).
„Naše data potvrzují, že k tlaku na změnu školy dochází více na počátku vzdělávání. Tlak na vyčleňování dětí s uvedenými speciálními vzdělávacími potřebami může směřovat k snižování šancí ve vzdělávání i vyčleňování z kolektivu, což má vliv na pozdější sociální kapitál a uplatnění ve společnosti,“ vysvětluje Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Účastníci kulatého stolu připomněli i potřebu změny chování škol. Spádové školy musí ze zákona přijmout bez jakýchkoli dalších podmínek každé dítě splňující potřebný věk a trvalý pobyt ve spádovém obvodu školy. Přesto se i spádové školy snaží při zápisu nasměrovat potenciálně náročnější děti jinam (ať už do jiných běžných škol, či škol speciálních) a kladou si pro jejich přijetí další podmínky (např. školní zralost, studijní a další předpoklady aj.).
Podle návrhů neziskových organizací Spolu, ČOSIV a Rytmus by proto měla být ve vyhlášce o základním vzdělávání vypuštěna možnost škol stanovit si „kritéria pro přijímání žáků“, která není v souladu se školským zákonem. Školy by měly mít pouze možnost určit
okolnosti, ke kterým budou přihlížet při přijímání nespádových dětí. Ani ty však nemají nijak hodnotit kvalitu, výkon ani vzdělávací předpoklady dítěte. „Ministerstvo školství a školská poradenská zařízení by také měla rodiče jednoznačně informovat o tom, že názor ŠPZ ohledně druhu školy, ve které by se dítě mělo vzdělávat, není pro rodiče nijak závazný. Za závazná je přitom podle výsledků šetření PAQ Research považovalo 69 procent rodičů dětí, které měly v Doporučení ŠPZ změnu druhu školy uvedenou,“ uvedla Veronika Doležilová, právnička Spolu, z. s.
„Je také nezbytně nutné vrátit celou řadu podpůrných opatření, a to včetně asistenta pedagoga, do speciálních škol. A také zamezit zrušení asistentů coby podpůrného opatření pro konkrétní dítě v běžných školách, které nyní v rámci tzv. parametrizace asistentů pedagoga připravuje ministerstvo školství,“ vysvětluje právnička. Podle Spolu, z. s. i dalších odborníků případné zrušení asistentů pedagoga coby podpůrných opatření ještě více umocní tlak na odchod znevýhodněných dětí ze škol.
„Dnes zaznělo několik konkrétních návrhů, které by mohly zlepšit situaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Je určitě třeba provést změny v segmentu školských poradenských zařízení. Kromě toho je třeba podpořit pedagogy prostřednictvím dalších pedagogických pozic a více provázat školské, sociální a zdravotnické služby,“ říká Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva. „Pokud bychom navržená řešení dokázali uvést do funkční praxe, pak by žáci díky podpůrným opatřením, na která mají ze zákona nárok, mohli absolvovat celou školní docházku na běžných školách, a nedostali by se do kolotoče opakovaných přestupů mezi školami. Ten negativně ovlivňuje život jich samotných i celé jejich rodiny“, dodává Laurenčíková.
Kulatý stůl byl pořádaný mimo jiné u příležitosti blížícího se patnáctého výročí od rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v kauze známé jako „D.H. a ostatní vs Česká republika“. V této kauze Evropský soud pro lidská práva 13. listopadu 2007 rozhodl, že v případě 18 romských dětí z Ostravska stát postupoval neoprávněně při jejich vzdělávání a umisťoval je do tehdejších zvláštních škol. Soud nařídil České republice udělat takové kroky, aby k podobným situacím již v budoucnu nedocházelo. Kauza D.H. a současná snaha o vyčleňování znevýhodněných dětí ze škol mají podle Spolu, z. s. společného jmenovatele: nerespektování práva rodiče (zákonného zástupce dítěte) při volbě školy a na to navazující neoprávněné zařazování části dětí do speciálního školství.
Projekt podpořila Nadace OSF / Výbor Dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
