Informace o připomínkách spolku Rodiče za inkluzi k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. ze dne 15. listopadu 2018
Spolek Rodiče za inkluzi poskytl v meziresortním připomínkovém řízení MŠMT připomínky k návrhu na změny vyhlášky č. 27/2016 Sb. Celé znění připomínek obsahuje příloha, nejproblematičtější změny jsou následující:
- Asistent pedagoga jako podpůrné opatření je ve vyhlášce popisován jako podpora pro učitele, ne pro děti. To je v rozporu se školským zákonem, který přiznává podpůrné opatření konkrétnímu dítěti, ne učiteli/učitelům ve třídě/škole, do které dítě chodí. Asistent pedagoga jako podpůrné opatření je v konkrétní třídě kvůli dětem, ne kvůli učitelům. U ostatních pedagogických pracovníků, kteří mohou také pracovat jako podpůrné opatření přitom tato diskuse nevzniká.
- Neustále dochází k záměně asistenta pedagoga s osobním asistentem, rozdíl je přitom zásadní: Asistent pedagoga je zaměstnanec školy a pedagogický pracovník, který se podílí na vzdělávání dětí bez ohledu na to, proč ho škola zaměstnává. Asistent pedagoga nemusí být jen podpůrné opatření přiznané konkrétním dětem, ale může ve škole působit i bez toho, aniž by byl podpůrné opatření podle § 16 odst. 2 školského zákona. Osobní asistent je sociální služba, kterou platí u dětí rodiče. Sociální služba nemá ve škole ani vzdělávání působit.
- Omezování počtů pedagogických pracovníků včetně asistentů pedagoga ve třídách běžných škol je naprosto okrajovou záležitostí, protože se nevztahuje na vzdělávání všech dětí, které plní povinnou školní docházku bez ohledu na to, jestli ve spádové či nespádové škole, nebo na děti, které byly přijaty ke vzdělávání podle výsledků přijímací zkoušky při přijímacím řízení na střední školy a víceletá gymnázia. Toto omezení platí pouze pro školy při přijímání nespádových dětí se SVP proto, aby nedocházelo ke hromadění dětí v některých školách např. jen proto, že se právě o těchto školách ví, že “toto umí”.
- Zavedení formální jednodruhovosti tříd/oddělení/skupin ve školách speciálních bude znamenat zvýšení administrativní a organizační zátěže těchto škol, protože budou muset mít více vzdělávacích programů podle druhu handicapu (ne podle diagnózy!) a budou muset mít formálně určený druh vzdělávacího programu pro jednotlivé třídy. Současně bude muset ředitel školy už v rozhodnutí o přijetí uvést, do které třídy dítě zařazuje, což je dnes jen organizačním rozhodnutím a nemá právní následky. Uvedení třídy tak bude pro školu právně závazné, škola nebude moci dítě přemisťovat ze třídy do třídy např. podle toho, jaké nové děti do školy nastupují a zákonní zástupci se budou moci proti zařazení do třídy odvolat. K tomu bude muset mít dítě v IVP vypracován plán vzdělávání vůči de facto i celé škole, protože příležitostně může dojít k přemístění dětí do jiných tříd, ale není možné tyto děti vzdělávat podle jiného vzdělávacího programu.
- Ve školském zákoně máme dvě IVP, jedno v § 18, druhé v § 16. IVP podle § 18 je známé i ze starého systému, kdy zákonní zástupci o IVP žádali a dokládali poradenské dokumenty, které nebyly právně závazné a ředitel školy rozhodoval – povoloval. Druhé IVP podle v § 16 je podpůrným opatřením ve 2. a vyšším stupni. Proto o něm rozhoduje PPP/SPC označením v “Doporučení ke vzdělávání žáka se SVP ve škole”, ne ředitel školy. Od 1.9.2016 mají děti od PPP/SPC přiznávána jako podpůrné opatření právě toto IVP podle § 16. K povinnosti školy IVP vypracovat tak stačí informovaný souhlas s poskytováním podpůrných opatření, nic více, nic méně.
Z uvedeného je patrné, že se MŠMT bude muset při vypořádání připomínek zaměřit hlavně na to, aby na sebe kroky jednotlivých aktérů vzdělávání navazovaly a aby nedocházelo k dalšímu nárůstu administrativy pro školy i zákonné zástupce dětí.
Celé znění Připomínek spolku Rodiče za inkluzi k návrhu na změnu vyhlášky č. 27/2016 Sb. (pdf)