I. K tvrzenému návrhu na zrušení podpůrného opatření asistent pedagoga a jeho nahrazení
asistentem pedagoga do jednotlivých škol podle určených kritérii (parametrů) a k tvrzenému
návrhu na zrušení pravomoci školských poradenských zařízení přiznávat podpůrné opatření
asistent pedagoga (§ 18b odst. 1). Z níže uvedených důvodů se navrhuje vypustit navrhovaný
§18b odst. 1 a v § 161c odst. 2 písm. c) navrhovaný konec věty “přičemž v mateřské škole
zřízené podle § 16 odst. 9 … “
Spolek Spoluškola opakovaně a dlouhodobě podporuje zavedení asistentů pedagoga jako
systémového prvku personálního standardu vzdělávacího systému ať už s vazbou či bez vazby na děti
se speciálními vzdělávacími potřebami.
Naopak, spolek Spoluškola opakovaně nepodporuje navrhovaný model, kdy by peníze, ze kterých se
financuje asistent pedagoga (AP) jako podpůrné opatření, byly v menším objemu určeny na
financování plošného AP pro vyšší počet dětí, než je ten počet dětí, které mají AP přiznaného jako
podpůrné opatření.

II. Navrhuje se doplnit návrh § 18a v odst. 2 o kritéria („parametry“), ze kterých se budou následně
vypočítávat peníze pro školy na platy pro tzv. plošné AP a současně připravit prováděcí předpis,
který bude už obsahovat hodnoty koeficientů jednotlivých parametrů se kterými ministerstvo
počítá při spuštění tzv. plošných asistentů AP.
Způsob financování tzv. plošných asistentů pedagoga má být stanoven na základě kritérií/parametrů,
které mají zohledňovat strukturu žáků na jednotlivých školách a charakter školy. Tato kritéria by měla
být obsažena přímo v zákoně, protože mají dávat jistotu všem aktérům od zřizovatelů, přes školy až
po zákonné zástupce dětí a žáků.
Vzdělávací systém existuje právě pro děti a žáky, kterým poskytuje vzdělání, ne pro jednotlivé školské
instituce. Důvodem je potřeba vysoké míry právní jistoty pro všechny zainteresované z čeho se při
výpočtu finančních prostředků pro školy bude vycházet. Finanční řízení pak bude probíhat stejně jako
v případě hodnot PHmax, tj. podle jednotlivých kritérií obsažených ve školském zákoně (např.
maximální a minimální počet dětí ve třídách, naplněnost tříd v závislosti na velikosti školy,
oboustupňová, nebo jen prvostupňová škola, počet vyučovacích hodin apod.) se přiřadí určitá
hodnota.
Tím, že kritéria nejsou obsahem návrhu na změnu školského zákona, jsou pouze popsaná v RIA
zprávě a to rozporně (viz níže) a není ani přiložen návrh nařízení vlády jako podzákonného právního
předpisu, není možné se k návrhu v této části vyjádřit.

III. Navrhuje se nerušit AP pro prvňáky, tj, nevypouštět v § 46 odst. 4.
Odůvodnění tohoto kroku neexistuje, navíc RIA zpráva zmiňuje, že v kritériích má být i počet tříd v 1.
ročníku a jejich naplněnost (str. 10, kap. Popis cílového stavu), ale varianty řešení (str. 17), už
kritérium počet tříd v 1. ročníku a jejich naplněnost neobsahují, přestože má být s účinností od 1. září
2027 zrušen nový druh asistenta pedagoga do každé třídy, ve které se bude vzdělávat patnáct a více
žáků 1. ročníku.

Shrnutí

Pokud ministerstvo usiluje o změny v systému poskytování podpůrného opatření AP, pak musí
respektovat i mezinárodněprávní povahu podpůrných opatření jako celku, nejen některých.
Je na státu (ministerstvu), jakou nejen v případě AP co by podpůrného opatření zvolí cestu
k realizaci mezinárodněprávních závazků v oblasti vzdělávání. To zahrnuje i fungování a spravování
celého systému včetně jeho případné náročnosti v nejširším smyslu.
Přitom musí ministerstvo respektovat i závazek na nesnižování dosažené úrovně vnitrostátního
standardu, který je součástí celé řady smluv obsahující práva na výsledek.
Pokud chce ministerstvo měnit obsah práva na přiměřenou podporu v podobě AP, pak se neobejde
bez sjednocení praxe posuzování SVP žáků v PPP/SPC tak, aby žáci s podobnými vzdělávacími
potřebami v podobných školách měli podobnou podporu, tj. aby nedocházelo k tomu, že tito žáci
mají podporu přiznanou v závislosti na subjektivním přístupu, ne odborném závěru, nebo dokonce
pod vlivem škol nebo zákonných zástupců. Řešením je zavedení odborné metodiky pro posuzování
SVP žáků a přiznávání podpůrných opatření jako závazný pracovněprávní nástroj pro PPP/SPC
(autor: Univerzita Palackého, Olomouc), který musí mít povahu i závazného právního předpisu
(typicky příloha k vyhlášce).
Současně s tím je potřeba provést analýzu, ne popis/konstatování současného systému ohledně
jeho nejednotnosti a případně i s příklady zneužívání, aby bylo identifikovatelné, které jevy je
potřebné omezit. V případě sledování podpůrného opatření AP pak neřešit jeho stupeň, ale
skutečnou velikost pracovního úvazku, protože ani 3. a ani 4. stupeň nemají vypovídací hodnotu o
skutečné potřebě počtu hodin. Stupně se určují jako nejbližší vyšší počet vůči tomu skutečně
zjištěnému.
Ministerstvo musí také rozhodnout, jestli mají být systémové standardy vzdělávacího systému
vázané na SVP dětí, nebo ne, a jestli bude nový systém splňovat kritérium realizace práva na
přiměřenou podporu, tj. jestli každá škola dostane tolik peněz, aby byla schopna financovat
personální podpůrná opatření podle zjištěné potřeby, kterou identifikovalo ŠPZ a přiznalo podle ní
slovy školského zákona podpůrná opatření coby „nezbytnou úpravu“, popř. jak během velmi krátké
doby a jen s pomocí pro školy nezbytných kroků peníze do škol dostat.

Plné znění stanoviska i s podrobným odůvodněním najdete zde.