„Mami, stihnu si dát ještě test?“ 

„Dobře, ale už bude večeře, tak za deset minut přijdeš ke stolu i s bráškou, jo?“

„Jojo,“ řekl si spíš pro sebe drobný tmavovlasý kluk sedící za počítačem a klikl na další test. Spustil se matematický kvíz s obtížností 8 z 10. Časomíra Štěpánovi ukazovala 20 minut, ale on věděl, že to do večeře hravě stihne. 

Jeho brácha Marek ležel na posteli a pozoroval projekci hvězdiček na stropě. Před pár dny mu bylo 7 a má středně těžkou formu autismu. Svoji oslavu si moc užil, a Štěpán s mámou taky. Táta tam nebyl, s mámou se zrovna rozvádí a je to mezi nimi „hodně náročné“, jak říká mamka. Štěpán si to přeložil tak, že táta už s klukama nechce být, protože jsou moc nároční oni. 

Štěpána vždycky hodně zajímal bráchův svět. Vlastně se snaží nahlédnout světy všech okolo, prý se tomu říká „zvýšená citlivost“. Štěpán mívá potíže se vyjádřit, mluvit, komunikovat… Ale zato umí všechno spočítat, myslí logicky a v číslech. No a když pořádně nezaměstná svůj mozek, začne se nudit. Nuda je pro něj jako černá díra, která všechno pohlcuje. Štěpán s ní bojuje tím, že vymýšlí, jak ji zaplnit. A to jde nejlíp zvuky a pohybem, jenže ve škole s tím mají hrozný problém. 

Když byl Štěpán menší, od 1. do 3. třídy měl bezva paní učitelku Šárku, která pro něj měla speciální obálku. Vždycky, když se začal nudit, mohl si z ní vzít nějaké matematické úkoly a počítat je. To ho bavilo. Vůbec nemusel zahazovat černou díru. Ale když Šárka odešla a přišla paní učitelka Alena, černá díra se rozprostřela všude kolem. Jakmile byl Štěpán rychlejší než spolužáci, „měl prostě smůlu a měl počkat“. Nikdo mu nepomohl bojovat s černou dírou, a to znamenalo tresty, úkoly navíc, posměšky. Štěpán si připadal osamělý, a tak byl čím dál hlasitější a naštvanější, aby svůj smutek měl za co schovat. Přicházely potíže, jedna za druhou. Jednoho dne dostal Štěpán napomenutí za celou třídu. Učitel si ho vybral jako zástupce všech vyrušujících, a to už byla poslední kapka. Brzy nato přešel na jinou školu.

Teď je Štěpán v šesté třídě ve škole s rozšířenou výukou jazyků. Ty mu taky jdou, stejně jako matika. Podle IQ testů je Štěpán nadprůměrně inteligentní a výuku by mohl zvládat velice dobře v případě, že ve škole budou umět pracovat s nadanými žáky. Ti totiž kromě své nesporné inteligence a talentů bývají více citliví v mezilidských vztazích, a tak je pro ně bezpečné prostředí plné respektu opravdu důležitá věc. „To teda pro všechny,“ říká vždycky Štěpánova máma. „Všechny děti se mají cítit bezpečně, aby se mohly rozvíjet.“ S tím Štěpán rozhodně souhlasí a přál by si, aby to tak bylo. Třeba pro to jednou bude moct něco udělat. Matematický model, díky kterému dospělí porozumí potřebám dětí? Nejen těch speciálních, ale všech. „Nebo nějakou apku, díky které k sobě budou lidi laskavější,“ mumlá si pro sebe Štěpán. Test má hotový a za dvě minuty mají být s Márou na večeři. „Tak jdeme, Marku? Dáme si s mámou něco dobrýho?“ 

Pomozte nám bořit bariéry ve vzdělávání.

Spoluškola je nyní v projektu ČSOB pomáhá regionům. Vaším darem zajistíte odbornou pomoc dětem, jako je Štěpán, a jejich rodinám. A letos může mít vaše podpora ještě větší sílu: organizace s největší podporou veřejnosti získají od ČSOB bonus až 50 000 Kč.

Jak nás podpoříte?

Jednoduše kliknutím tady nebo QR kódem:

Děkujeme, že v tom Štěpána a další děti nenecháte samotné!